6.den - čtvrtek 3.7.2025
Čtvrtek přináší jeden z vrcholů našeho výletu, zatímco ostatní dny jsme program řešili operativně, na dnešek byl plán jasný již před odjezdem z domu. K výjezdu na prakoviště pod Tre Cime je totiž od letošního léta potřeba online rezervace na daný čas a ty bývají několik dnů předem beznadějně plné, minimálně tedy v nějaký rozumný čas, neboť rezervace opravňuje ke dvanáctihodinovému pobytu v této oblasti. Proto jsem v pátek před odjezdem na základě dlouhodobé předpovědi zarezervoval vjezd na čtvrteční šestou hodinu ranní. Středeční večerní předpověď není úplně dokonalá, ale případné přeháňky a bouřky by snad opět měly dorazit spíše až odpoledne. Pod Tre Cime je to půl druhé hodiny auty a tak nás tentokrát časné vstávání čeká všechny. Zvládáme to bez problému a před půl pátou už svištíme nocí směrem na Cortinu. U mýtnice pod Tre Cime jsme nakonec asi dvacet minut před šestou a bez problémů nás pouštějí o tu chvíli dříve nahoru. Už z parkovště se otevírají krásné výhledy na hřebínek Cadini di Misurina, který tvoří ideální kulisu pro naši snídani.
Ještě fotky s místním T-Rexem a můžeme vyrazit :-)
První část je vcelku pohodová, více méně po rovině stále s nádherným panoramatem Cadini po pravé straně.
Výhodou toho vyrazit na výlet před sedmou ranní je fakt, že i na takto profláklém místě budete minimálně prvních pár hodin téměř sami, třeba jako mi u kapličky panny Marie.
S tím jak se blížíme k chatě Lavaredo se začínají formovat jednotlivé skalní věže, které se strany od parkoviště vypadají jako jednolitý skalní monolit.
Takhle po ránu bez lidí je to tu opravdu boží.
Od chaty začínáme stoupat do sedla Forcella Lavaredo.
A právě ze sedla můžeme poprvé obdivovat Tre Cime di Lavaredo v plné kráse. Otevírá se také pohled k našemu dílčímu cílu, kterým je chate Drei Zinnen.
Pokračujeme i dále stále s minimem spoluputovníků, prostě paráda.
Po deváté hodině přicházíme k chatě Drei Zinnen, kde se příliš nezdržujeme a pokračujeme ještě o kousek výše k pozůstatkům válečných zákupů z nichž se otevírají netradiční pohledy na Tre Cime i Paternkofel.
Vracíme se k chatě a jdeme se ještě pokochat pohledy ne jezera Oberer Bödensee.
Pokračujeme dále po okruhu kolem Tre Cime, lidí je již o poznání více, hlavně v protisměru, ale neustále se měnící pohledy na věže i Paternkofel jsou i tak parádní.
Postupně se dostáváme až k chatě Lange Alm, kousek od ní se otevírá pohled na Tre Cime nad bezejmenými jezírky.
Čeká nás stoupání do sedla Forcella Col di Mezzo, z něho pak poslední pohledy zpět směrem k Tre Cime a opět také na druhou stranu na Cadini.
Vyšlo nám to parádně a před jednou hodinou, kdy se opět na obloze začínají sbírat bouřkové mraky, jsme zpět u auta. Odpoledne nakonec nijak moc neprší, aspoň tedy v Arabbě, ale i tak relaxujeme na apartmánu, večer opět pozorujeme chvilkové divadlo nad horama přímo z balkonu.
Zítra nás čeká poslední den v Dolomitech před přesunem na jih k moři.